Alžbětiny lázně – poslední městské lázně s nejasnou budoucností – Karlovarská občanská alternativa

Alžbětiny lázně – poslední městské lázně s nejasnou budoucností

Zhruba deset milionů korun mimo základní kapitál chce v příštím roce investovat vedení karlovarské radnice do Alžbětiných lázní. „Postrádám k tomu jednak úvodní komentář, protože se nejedná o zrovna málo peněz,“ začal svůj diskusní příspěvek Petr Kulhánek (KOA) a podotkl, že dříve se něco podobného nikdy neobešlo alespoň bez zevrubné argumentace, a pokračoval: „A také mi chybí v programu dnešního zastupitelstva bod, kde bychom byli seznámeni s tím, jak se pokročilo v přípravě revitalizace Alžbětiných lázní, protože od posledního jednání zastupitelstva nemám informaci o tom, že by se cokoliv stalo.“

Podle Kulhánka se nyní dostáváme do situace, kdy nás podle v médiích prezentovaných informací čeká postupná revitalizace v horizontu 7 až 10 let s náklady 400-700 milionů korun. „To jsou tak vágní pojmy, že se domnívám, že to nejsou relevantní informace, které by zastupitelstvo mělo mít,“ dodal.

Připomenul, že město mohlo díky neschválenému koncesnímu řízení získat za 400 milionů nový „landmark“ v Karlových Varech se zachováním všech procedur včetně nového termálního parku, který by navíc objekt zachoval v majetku města. „Dnes jsme ale ve stavu, kdy není připraveno nic a pokud už i vy dnes prezentujete nějaký rozpočet 400-700 milionů, tak nevím, kam jsem se posunuli ve srovnání s tou připravenou koncesí.“ Proto navrhl usnesení, kdy Zastupitelstvo města ukládá Radě města předkládat na každém jednání aktuální zprávu o průběžných krocích přípravy revitalizace Alžbětiných lázní.

Ing. Benedikt (ANO) reagoval slovy, že „naše informace nejsou vágní, vycházíme z podkladů, které do této chvíle máme“ a pak následoval devítiminutový monolog, kdy kromě rozboru příčin odlivu klientely a pronajímatelů prostor bylo zdůrazněno, že se vždy snaží podávat komplexní informace, vychází z relevantní posudků, snaží se předjímat a predikovat to, jak by co mohlo dlouho trvat, zmínil i rozdílnost obou modelů a zároveň zdůraznil opírání se o statistické a empirické výpočty, vše vždy musí být relevantní. A na závěr zmínil, že hledají cestu v různých dotačních titulech, v dané chvíli z oblasti úspory energie, a chtěli by ji co nejdřív prezentovat.

„Možná je to otázka pro všechny přítomné, zda-li se orientují v záplavě slov pana Benedikta – tam vyseparovat jakoukoliv věcnou podstatu je velmi obtížné,“ pokračoval už mírně rozladěný Kulhánek a zeptal se:„Jste schopen prosím věcně ve dvou větách shrnout, k čemu došlo od posledního jednání?“

Pan Benedikt řekl, že se omlouvá, pokud nebyl pochopen, že mu nedělá problém, aby vše, na čem pracují, sumarizovali a následně předkládali městskému zastupitelstvu.

„Já se ale nedozvěděl odpověď na mou otázku. Jste schopen vlastními slovy shrnout, co jste udělal od posledního jednání zastupitelstva ve vztahu k přípravě revitalizace Alžbětiných lázní?“ trval si na svém Petr Kulhánek.

„Pokud jste mě nepochopil, udělám z toho sumář,“ odpověděl Benedikt a pokračoval: „Připravujeme v rámci úspory energie páté alokace Ministerstva průmyslu a obchodu projekt úspora energie, která se mám věnovat na úsporu energie objektu, tudíž opravu střešního pláště a nějaké části výstroje toho objektu. Ne kompletní výstroje, pokud není objekt naplněn kompletně celý, možná by to nebylo tak závazné. V tuto chvíli připravujeme akci, kterou jsme nazvali pracovně Snadná cesta do lázní, to je marketingová akce, tuto celkovou koncepci budeme teprve radě předkládat, tudíž z ní nebudu vytahovat žádné další body. Další věc, kterou připravujeme a kterou chceme atakovat právě radu města v rámci valné hromady – a to musíme dělat, takže pokud se vám nelíbí, že radu atakujeme, tak mi jí atakovat musíme, je to akcionář a my všechno k odsouhlasení předkládat musíme…“

„Mě to stačí pane Benedikte, to je marný, nemusíte dál pokračovat, děkuji,“ rezignoval Kulhánek

Otazníky kolem ubytovací kapacity

Michaela Tůmová (KOA) se pozastavila nad jednou věcí: „Bývalé vedení připravilo koncesní řízení, které nedošlo konce, protože nastaly volby a řízení nebylo schváleno. Předpokládám, že ti kteří ve volbách zvítězili, přicházeli s nějakým novým řešením pro Alžbětiny lázně, protože pokud se jim nelíbilo koncesní řízení, měli určitě nějaký jiný plán do budoucna. Ale chci se zeptat: Alžbětiny lázně tedy zůstanou jako budova zachovány v současné podobě? Budou se jenom rekonstruovat, budou se opravovat jejich jednotlivé části a budeme je tedy využívat tak, jak jsou? To jsem neslyšela, je to tedy tak?“

Na tom pan Benedikt odpověděl, že „se jedná o rekonstrukci budovy tak, jak je, žádné přestavby nebo dostavby nepřipadají v úvahu, ani co se ubytovací kapacity týče.“

Poznámka: Lázeňská léčba s využitím přírodních léčivých zdrojů je dle platné legislativy lůžkovou formou zdravotní péče. Pacient musí být ubytován v registrovaném zdravotnickém zařízení. Lůžková část je nezbytná pro poskytování příspěvkové lázeňské péče.

To zarazilo Vlastimila Lepíka (KOA): „Mě udivuje ta informace pana Benedikta o tom, že se nepočítá s ubytovací kapacitou, když jsem chvíli před tím od paní primátorky slyšeli, že ten odliv klientely a neschopnost vlastního ufinancování je způsobena i tím, že tam nejsou ubytovací kapacity.“ Zdůraznil, že je to podle něho krok špatným směrem, protože všechna předchozí vedení si stěžovala na to, že bez ubytovací kapacity nejsou schopni ufinancovat ten provoz. „A teď slyším, že se s ubytovací kapacitou nepočítá,“ zakončil Lepík.

K tomu se přidal i Petr Kulhánek: „To, co bylo navrženo v rámci koncese, bylo využití těch dodnes nevyužívaných prostor v podkroví a posledního patra. Ten koncept nebyl zásadním stavebním zásahem, byl odsouhlasen památkovou péčí a byl koncipován jako zdroj financování provozu Alžbětiných lázní.“

„Já se vrátím ke své připomínce z minulého zastupitelstva,“ uvedl k tématu ještě Jiří Neumann (KOA). „Nejdřív by měl být naprosto zřejmý a promyšlený finanční, ekonomický a manažerský model fungování cílového stavu a pak teprve by měly následovat adekvátní úpravy, rekonstrukce a další stavební práce. Tento postup je myslím velmi mlhavý a je tu velké riziko, že tato bezcílnost může na závěr stát velké peníze,“ uzavřel.

Památkový idealista

„Já pana Benedikta v některých věcech, hlavně co se týče důslednosti památkové péče, svým způsobem podporuji. Ale jen svým způsobem,“ začal poněkud smířlivě Jiří Klsák (KOA) a pokračoval: „Totiž budovy jako Alžbětiny nebo Císařské lázně vznikly na konci 19. nebo začátku 20. století. Já musím být realista, nic jiného mi nezbývá, prostě je jiná doba. Provozování těchto objektů je mnohem dražší, obě dvě uváděné budovy už mají ve Varech velkou konkurenci a jsou prakticky v té původní účelovosti neufinancovatelné.“ I proto si myslí, že je třeba hledat cesty, jak těmto objektům dát alespoň z části nový obsah. „Já bych si dovolil nazvat pana Benedikta památkovým idealistou, což je na jedné straně krásné, ale je to bohužel zároveň i věc, která už se dnes v Karlových Varech nedá ustát. Takže trvání na tom, na čem trvá pan Benedikt, se mi zdá už přespříliš i co se památkové péče týká,“ uzavřel Klsák.