Na prosincovém městském zastupitelstvu byla v bodě kontroly usnesení „Předkládání aktuální zprávy o stavu Vřídelní kolonády“ k vidění i velmi zajímavá prezentace Kanceláře architektury města Karlovy Vary (KAM) k danému tématu. A jak ještě před jejím začátkem řekl ředitel KAM architekt Petr Kropp: „Vřídelní kolonáda byla jedním z hlavních témat už v době, kdy se Kancelář architektury města zakládala.“
V té době se i on vzhledem k tehdejší prezentaci technického stavu kolonády přikláněl k tomu, že životnost kolonády je asi patnáct let let. Dnes, kdy se začal odstraňovat havarijní stav, už si ale troufá tvrdit, že kolonáda i přes některé své technické nedostatky tu může stát ještě dalších padesát let. „Samozřejmě za podmínky, že se o ni budeme starat. Podobně jako se staráme o dalších pět karlovarských kolonád,“ doplnil Kropp a pokračoval: „V naší prezentaci představujeme to, jak by tato kolonáda coby reprezentant soudobé moderní doby mohla v budoucnu ve městě fungovat.“
Téma je nejen budova, ale především její okolí
Prezentaci, která se snaží o zhodnocení Vřídelní kolonády v kontextu města a její možné budoucnosti, představil karlovarským zastupitelům architekt Karel Adamec. Na úvod zdůraznil, že kolonáda reprezentuje styl, který je ojedinělý nejen v Karlových Varech, ale i v celé České republice. A jedním z unikátů, kterým se Karlovy Vary mohou chlubit je podle něj i to, že mají pět kolonád v pěti různých stylech.
Jako zásadní problém vnímá KAM nejen budovu samotnou, ale především její okolí, které nebylo nikdy dotvořeno podle původní myšlenky. Proto předkládají námět na možnou kultivaci prostoru okolí kolonády. Adamec také zmínil, že se KAM v současnosti zabývá i revitalizací Divadelního náměstí a celého korza až po Císařské lázně, tedy prostor přímo provázaných s budovou Vřídelní kolonády.
Přímé okolí kolonády – veřejný prostor
Podle KAM bude třeba nejdříve stanovit jakousi koncepci provozu kolonády, ze které vyplyne i její výsledná podoba. Přihlásí-li se město skutečně k tomu, že chce budovu opravit a používat i nadále, tak je potřeba také stanovit její funkční náplň. „Tím si vlastně i odpovíme na otázku, čím pro nás Vřídelní kolonáda vlastně je,“ řekl k tomu Adamec.
Kolonáda vždy reprezentovala to, na čem Karlovy Vary stojí, tedy lázeňství. „A dnešní lázeňství nejsou jen ty pitné kúry, ale také procházky v krajině, dobré jídlo nebo i kulturní akce,“ vysvětloval dále Adamec. Proto navrhují, že budova může být koncipována například tak, že se každé patro věnuje jedné z těchto funkcí. „Čili tu máme promenádní patro s výtryskem a s pitnými stojánky, v patře nad tím se mohou odehrávat třeba výstavy a i střešní terasa může být znovu vrácena svému původnímu účelu, tedy může být opět střešní zahradou s ochozem. Vřídelní kolonáda by tak mohla znovu reprezentovat moderním stylem lázeňství v Karlových Varech,“ uzavřel architekt Karel Adamec.
Vřídelní kolonáda prezentující základní principy lázeňského pobytu
Přemostění řeky
Dotaz zastupitele Vlastimila Lepíka (KOA) směřoval k přemostění řeky Teplé: „Můj dotaz je takový, zda se s ním počítá i nadále nebo toto se pouze zdemontuje a řečiště zůstane volné. Ptám se na to proto, že toto přemostění je černou můrou Povodí Ohře z důvodu toho, že je to nejnižší profil v celém toku Teplé.“
Náměstek primátorky Bursík v odpovědi uvedl, že podle hlavní mostní prohlídky z roku 2019 jsou svrchní vrstvy přemostění v havarijním stavu a podle návrhu KAM se počítá s tím, že přemostění bude odstraněno a v ploše propojující příčnou a podélnou halu bude zachováno schodiště a propojení obou hal.
Přemostění řeky Teplé – současná situace a navrhovaná změna„Naše myšlenka vychází z toho, že toto přemostění vzniklo původně s tím, že se zde počítalo s budoucím centrálním náměstím v lázeňské čtvrti. To samozřejmě nikdy nebylo realizováno a my se dnes přikláníme k tomu, aby z praktických i technických důvodu bylo toto přemostění odstraněno a tím jsme navrátili řeku Teplou zpět ke kolonádě,“ uzavřel ředitel KAM architekt Petr Kropp.
Autor: Petr Slezák