Světovost karlovarským lázeňským pramenům zajistil český král, později římský císař Karel IV. Zdejší horké prameny byly jistě nepřehlédnutelné i pro jeho předchůdce a zejména obyvatelstvo v okolí, ale do sevřeného skalnatého údolí, plného bažin, vodních par a plynných výparů, se nikomu moc nechtělo. Jedině snad pro vřídelní usazeninu, kterou naši předkové archeologicky prokazatelně využívali v maltové směsi coby vápennou složku v okolní architektuře již na počátku 13. století.
Až teprve český panovník znalý léčebných účinků minerálních vod severoitalských měst, kde pomáhal za mlada svému otci Janu Lucemburskému řešit místní vzpoury, nelenil u karlovarských pramenů založit lázeňské město. Přes mnohá protivenství, požáry, povodně, výbuchy Vřídla, morové rány a válečné útrapy Karlovy Vary především díky svému přírodnímu potenciálu a na něm vybudovaném lázeňství úspěšně dospěly do současnosti, kdy se město se svými tradičními fenomény uchází o jednu z poct nejvyšších, o zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Víceméně takto zná veřejnost počátky našeho města z pověstí i z průvodců, čerpajících poznatky z dosud známé historie. Ale méně již veřejnost měla možnost poznat, jakou roli v počátcích Karlových Varů sehrál kostel sv. Linharta, jehož restaurovanou zříceninu najdete v karlovarských lázeňských lesích, a doposud téměř pouze z písemných pramenů známá zaniklá středověká osada Obora. Jak již název napovídá, šlo o služebnou osadu poddaných královského hradu Lokte, jehož lovecká obora zasahovala až na hranu říčky Teplé. Léta převládala hypotéza, že zbytky osady můžeme hledat mezi v tvrzí Kojaty z Otnavic, který dostal zdejší území lénem roku 1325, a kostelem prvně zmiňovaným roku 1246. Díky leteckému laserovému snímkování, kdy je terén svrchu zobrazen bez vegetačního patra, se však podařilo zjistit, že se osada pravděpodobně nacházela východně od kostela. Snímky zachytily rozsáhlou náves s možnými základy domů a na ně v terénu navazující plužiny (hranic jednotlivých hospodářsky využívaných pozemků) ve směru k Dianě. V současnosti tu proběhlo ve vytipovaném území geofyzikální měření, které nám po vyhodnocení prozradí výskyt kamenných konstrukcí a pozůstatky další lidské činnosti (ohniště, pece, zahloubené objekty). Archeologickou terénní sondáží potom můžeme takto získané poznatky ověřit.
Proč se počátkům města věnuji právě nyní? A proč o nich píši? Současnost, stejně jako budoucnost, je bez minulosti nepředstavitelná. To je určitě bez diskuse. Avšak teprve důkladně poznaná minulost nám může pomoci vyvarovat se chyb, kterých jsme se dopustili. U nás v Karlových Varech jsou přírodní léčivé zdroje a lázeňství propojeny s naší zdejší existencí zcela zásadně. Místní občané právě na nich založili již před staletími svoji obživu. Přežili jsme mnohé nepříjemnosti, včetně hrozby ztráty léčivých pramenů v důsledku průvalů spodních vod v nedaleké důlní oblasti Sokolovské pánve. Vždy se dokázalo město iniciativou svých občanů vzedmout k záchraně. Proto věřím, že i za současné situace celosvětové pandemie, kdy se karlovarské lázeňství dlouhodobou ztrátou svých klientů, zejména zahraničních, ocitlo opět na startovní čáře, krizi úspěšně překoná a bude opětovně figurovat mezi nejvýznamnějšími lázněmi celého světa. Je to, stejně jako v minulosti, opět na nás.
Jiří Klsák,
městský a krajský zastupitel