Finanční krytí obnovy Císařských lázní za více než půl miliardy korun dal dohromady Karlovarský kraj, jemuž budova patří. Přispějí stát, Karlovarský kraj i město Karlovy Vary. Zatím ale není jisté, zda v objektu vznikne koncertní sál odsouhlasený předešlým městský zastupitelstvem. „Karlovarský kraj udělil městu plnou moc k jednání s památkáři. Pokud získá kladná závazná stanoviska, pak mu kraj stavbu sálu umožní,“ uvedla Květa Hryszová, vedoucí odboru řízení projektů krajského úřadu. To jsou aktuální informace z konce února 2019.
Žádný takový návrh, se kterým by památkáři souhlasili, však zatím není. To ale neznamená konec sálu. „Už existuje pracovní skupina, která na tom pracuje společně s kanceláří architektury města. Požadavky jsou tam ale omezenější, to znamená, pokud by to bylo možné, tak aby se sál napasoval do volného atria tak, aby nedošlo k velkým zásahům a památkáři dostali větší možnost to podpořit,“ řekla k tomu primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). „Koncem srpna se v Císařských lázních konal koncert za účasti KSO pro zhruba 350 lidí. Ukázalo se, že by to byla možná varianta, to znamená, že budeme jednat o tom, že by to bylo možné řešit menším zásahem, ale rozhodně ne v té variantě, jak bylo původně plánováno,“ citovala MF Dnes paní primátorku 10. ledna.
Informační šum
Ve stejném článku nazvaném „Při opravě Císařských lázní už Vary se sálem pro symfoniky nepočítají“ bylo uvedeno, že „nové vedení Karlových Varů nyní zamítlo vybudování odpovídajícího sálu se zázemím ve dvoraně památky, který by měl sloužit Karlovarskému symfonickému orchestru.“ To byl jeden z důvodů dotazu Petra Kulhánka (KOA) na jednání městského zastupitelstva 24. ledna, kdy se paní primátorky zeptal: „Stále jsou v platnosti usnesení městského zastupitelstva z minulého podzimu, je platné také memorandum mezi krajem a městem a samotný postup byl také odsouhlasen, tedy že KAM připraví podklad k projednání s orgány památkové péče o možnosti umístění koncertního sálu. Tehdejší zastupitelstvo také vyjádřilo vůli s příspěvkem na vestavbu koncertního sálu a dnes se dozvídáme, že vedení města se rozhodlo tuto stategii opustit. To ale není otázka rozhodnutí vedení města a proto se ptám, jaký bude další postup v této věci.“
Odpovědi se ujal MUDr. Josef März (Karlovaráci) a hned v jejím úvodu hned zdůrazni, že město neopouští ideu vzniku sálu. „Informace od jednotlivých zainteresovaných skupin se tříští a my bychom je chtěli zesynchronizovat. V roce 2022 končí věcné břemeno a je třeba se s tím posunout někam dál,“ uvedl. Petr Kulhánek za odpověď poděkoval a požádal, aby vedení města tuto sitaci takto i prezentovalo. „Myslím, že to byl spíš informační šum. Cílem však zůstává mít finální podklad k případnému zřízení sálu v takovém rozsahu, jaký orchestr má. A pokud ne, tak abychom pružně hledali jiné řešení,“ zakončil MUDr. März.
Chybějící zázemí pro Karlovarský symfonický orchestr
Ve stejném článku se ještě k prostorům vhodných pro využití KSO vyjádřil náměstek Petr Bursík (ODS). „Funguje sál v Puppu, v Národním domě, v Lázních III, funguje i dvorana, domnívám se, že jsou to prostory, které jsou kapacitně dostačující pro potřeby KSO,“ uvedl. S tím ale nesouhlasí Martin Ondráček, koncertní mistr a člen spolku Koncertní sál pro Vary: „Ani jeden z těchto vyjmenovaných sálů není městský, všechno jsou to soukromé objekty a ze dne na den se s námi jejich ředitelé mohou rozloučit. Nemáme vůbec žádné zázemí a neustálé stěhování to nevyřeší, naopak je to čím dál horší,“ uvedl tehdy Ondráček pro MF Dnes.
Hospodaření KSO při seškrtaném rozpočtu
Na již zmiňovaném lednovém jednání zastupitelstva se také probírali škrty v novém rozpočtu, například i ten u KSO ve výši 3,5 milionů korun. „Trošku mě nadzvedla slova paní první náměstkyně Zemanové, že chcete dotlačit KSO k tomu, aby lépe hospodařilo,“ začal svůj příspěvek k tomu Petr Kulhánek a vyzval pozvaného Petra Polívku, ředitele KSO, jestli by se k tomu mohl vyjádřit. Připomněl ještě, že škrty se netýkají pouze provozu, ale napříkla i obnovy nástrojového vybavení. Ještě před vyjádřením pana Polívky zareagovala paní primátorka tím, že se dohodli, že otevřou KSO dveře k firmám, které se mohou na financování KSO podílet. „Já si nemyslím, že by to mělo být pouze na bedrech města,“ uvedla. „Ale tak to přece není,“ kontroval Kulhánek. „Tahle jednání přece probíhají stále, příspěvky z privátní sféry tvoří nedílnou součást rozpočtu KSO, ale úkolem zřizovatele je zajistit dostatečné finanční prostředky na jeho hospodaření,“ zakončil Petr Kulhánek.
„Samozřejmě, že součástí rozpočtu Karlovarského symfonického orchestru jsou i příspěvky z privátní sféry, to ale nijak neomezuje povinnost města se o svoji příspěvkovou oragnizaci postarat.“
Petr Kulhánek
Petr Polívka se pak vyjádřil tak, že je ochoten vyjednávat o čemkoliv, tedy například i o nabízené součinnosti při účetnictví nebo právním poradenství. „Samozřejmě se mě velmi dotkla vaše poznámka, paní Zemanová, že můžeme zlepšit hospodaření orchestru,“ začal a přiblížil přítomným, jak vlastně KSO hospodaří. „To všechno, co děláme, děláme v řadě případů prakticky na koleni. A děláme to například i díky laskavosti hoteliérů. Ale vše velmi ztěžuje fakt, že v poslední době výrazně narůstají platy ve státní správě.“ Uvedl, že KSO je dnes zhruba na 85% výše příspěvku. „Těch 85% prakticky odchází na platy zaměstnanců KSO,“ podotkl.
„Já rád a často říkávám z čeho máme dělat to umění,“ pokračoval. „To umění děláme díky tomu, že například neplatíme normální honoráře. My platíme honoráře vycházející často z mých osobních vztahů s umělci, neplatíme například jejich ubytování… Já si skutečně nedovedu představit, jak bychom měli lépe hospodařit a obávám se, že budeme nuceni v průběhu roku žádat dorovnání příspěvku na výši navrženou předchozím vedením města,“ zakončil Polívka.
Autor: Petr Slezák / úvodní foto: koncret KSO v Císařských lázních, 30.8.2018