Bezplatná veřejná doprava – zkušenosti odjinud – Karlovarská občanská alternativa

Bezplatná veřejná doprava – zkušenosti odjinud

Je asi neoddiskutovatelným faktem, že veřejná doprava je ekologičtější a efektivnější než cestování osobním automobilem po městě a že by tedy mělo být v zájmu měst, aby ji využíval co největší počet jejich obyvatel. Mezi jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, patří i její bezplatné provozování, zjednodušeně MHD zdarma.

V Čechách byla bezplatná veřejná doprava testována například v Třeboni (2002–2007), krátce v Přelouči (2009–2010) a ve Valašském Meziříčí tento experiment proběhl v roce 2009. Od roku 2011 se jezdí zdarma ve Frýdku-Místu a od května 2018 také v Litoměřicích, kde se vyhodnocení provede po půl roce a MHD zdarma bude pokračovat i přes negativní výsledky; rozhodující prý mají být až další měsíce, kdy ve městě bude jezdit víc linek ve větších intervalech a pod novým dopravcem.

Se zajímavým řešením přišli ve stotisícovém Hradci Králové, kde je pro všechny cestující bezplatná přeprava na takzvané Zelené lince, která propojuje historický střed města s jeho širším centrem. Radnice tak chce lidem nabídnout alternativu cestování v centru, ulevit přetížené dopravě a přispět k ekologičtějšímu provozu. Okruh linky je dlouhý přes 3,5 kilometru, je obsluhovaný elektrobusem, který ji projíždí jednou za dvacet minut.

MHD zdarma ve Frýdku-Místku

Vzhledem k délce trvání (od 2011 dodnes), velikosti města (přes 50 000 obyvatel) a hustoty linek (19), nabízí asi nejzajímavější informace již zmíněný Frýdek-Místek. Bezplatná MHD tam byla deklarována jako dočasná do doby, než se otevře městský obchvatu (stále není hotov). Ve Frýdku-Místku se ale nejezdí úplně zdarma: na začátku je nutné si koupit čipovou kartu za 300 korun (prodlužovací kupon na další rok stojí 1 Kč). Také „zdarma“ tak dnes cestuje asi 75% cestujících a 25% cestujících platí jízdné.

Výsledky? Tržby mezi lety 2010 a 2016 klesly o 49% a počet automobilů na hlavním tahu narostl za stejnou dobu o 11%. To vše přesto, že se situace ve výstavbě nových silnic a dálnic v okolí Frýdku-Místku v podstatě za uvedenou dobu nezměnila. Jinde ve městě byl podle dostupných informací nárůst ještě větší.

A ani nárůst počtu cestujících ve skutečnosti nebyl tak velký, jak se uvádí (až o 90%), protože část cestujících z okolí města již využívala dřívější linkové vedení. Do autobusů tak přešli možná někteří cyklisté nebo chodci (místo zdravého pohybu tedy nasedli do autobusů…) a je velmi pravděpodobné, že lidé, kteří již dříve MHD využívali, jezdí prostě o něco častěji. Automobilisty tam tady MHD zdarma asi moc nepřitáhlo…

Počet cestujících hromadnou dopravou sice obvykle vzroste, ale noví cestující jsou většinou ti, kteří do té doby obvykle chodili pěšky nebo používali kolo. Majitelé osobních aut jezdí dál svými auty…

Zdarma nebo za korunu?

V některých městech platí bezplatná přeprava v MHD například pro určité věkové skupiny, třeba seniory či děti. U nás v Karlových Varech mohou žáci a studenti od 6 do 19 let, důchodci nad 65 let a dárci krve (držitelé stříbrné a zlaté medaile prof. MUDr. Jana Janského) jezdit na Karlovarskou kartu v tzv. tarifu „365“, tedy za 365 Kč za rok, jinými slovy za korunu denně. To sice není zdarma, ale určitě to neznamená nijak zásadní zásah do jejich rozpočtu.

Bezplatná doprava pro rezidenty v Tallinu

V Evropě existuje několik desítek měst s bezplatnou veřejnou dopravou, asi nejčastěji uváděným příkladem je hlavní město Estonska Tallin. V lednu roku 2013 tam zavedli bezplatnou dopravu pro všechny obyvatele s trvalým pobytem na území města. Následně se počet obyvatel s trvalým pobytem na území Tallinu zvýšil o 1,2 procenta o ty, kteří si přihlásili trvalý pobyt do hlavního města s cílem využívat této výhody. Město přitom získává ročně 1000 eur z daně z příjmu každého obyvatele (čili na tom vlastně bohatne). Návštěvníci města musejí za jízdné i nadále platit. Místní průzkumy však dospěly k závěrům, že bezplatná veřejná doprava láká spíše obyvatele, kteří před jejím zavedením chodili pěšky, než ty, kteří jezdili auty.

Trochu historie

Historicky nejstarší městský experiment s bezplatnou dopravou proběhl na počátku 70. let v Římě, ale po jeho neuspokojivých výsledcích se město se brzo vrátilo ke standardnímu systému s jízdenkami (ten uplatňuje dodnes). Cílem podobných pokusů v USA (Denveru a Trenton v 70. letech a Austinu kolem roku 1990) bylo přesvědčit řidiče osobních aut, aby využívali hromadnou dopravu. Počet cestujících hromadnou dopravou sice vzrostl, ale noví cestující byli většinou ti, kteří do té doby obvykle chodili pěšky nebo používali kolo. Majitelé osobních aut jezdili dále svými auty (čili stejné závěry, jako v Tallinu).

Na různých místech v celém světě se ale můžeme permanentně setkávat s bezplatnou kyvadlovou dopravou například na letiště nebo dočasnou bezplatnou linkou (v kampusech univerzit, v areálech nemocnic a podobných veřejných institucí nebo v případě velké dopravní stavby).

Nejčastější výhody a nevýhody zavádění MHD zdarma

Výhody

  • Snížení počtu osobních automobilů v silničním provozu, s tím sovisející počet dopravních nehod a stav silnic
  • Zlepšení stavu ovzduší, snížení prašnosti a nižší úroveň hluku
  • Rozšíření možností cestování pro obyvatele, lepší a snadnější cestování za prací

Nevýhody

  • Zvýšení vandalismu, což vede k vyšším nákladům na bezpečnost a údržbu vozidel
  • Zvýšení počtu osob bez domova v dopravních prostředcích
  • Výrazný pokles výnosů ve velkých dopravních systémech a s tím související zvýšení finanční zátěže pro městě (dotace)