Karlovy Vary – Přísně stranou politického vlivu chce primátor Petr Kulhánek (KOA) držet po neúspěšném referendu další dění kolem budoucnosti Vřídelní kolonády.
Z tohoto důvodu také byl proti zřízení pracovní skupiny ke kolonádě, kterou navrhovali Karlovaráci. I ti jsou pro vypsání mezinárodní soutěže. Tato skupina by podle nich ale byla katalyzátorem činností mezi odborníky a městem a zastoupeny by v ní byly všechny politické kluby včetně člena přípravného výboru referenda.
„Chceme předejít dalším konfliktům. Nám jde o vlastní architektonický obraz kolonády, vždyť kvůli jejímu designu celý spor, který vyústil v referendum, vznikl. Co je pod kolonádou, to je věcí odborníků,“ zdůraznil Pavel Bouška. Většina zastupitelů ale podpořila primátora. Rada tak do 27. března, a to v souladu se závěry Stavebního, historického a technického průzkumu a architektonického a historického zhodnocení kolonády, připraví rozsah a postup prací nutných k odstranění havarijního stavu podzemních a nadzemních částí objektu. A to včetně harmonogramu prací, nákladů a financování.
Radní zároveň pověří ředitele Kanceláře architektury města sestavením odborného týmu pro přípravu architektonické soutěže na řešení Vřídelní kolonády a přilehlého okolí. A to včetně přípravy soutěžních podmínek a podkladů, s podmínkou, že do této soutěže může být navržena i původní litinová replika. Veřejnost i zástupci přípravného výboru referenda budou o všem informováni, mimo jiné formou veřejného projednání.
Před tímto usnesením se ale mezi zastupiteli strhla debata o průběhu referenda i jeho přípravy. Zastupitel Zdeněk Slába (KOA), který byl i komisařem u referenda, například upozornil na to, že otázka byla formulována zmatečně, a především starší občané proto nevěděli, co zatrhnout. Zastupitel Jaroslav Fujdiar (O co jim jde) ale oponoval, že to nebylo zcela jasně položeným dotazem, ale tím, že čtyři místnosti z padesáti, kde se plebiscit konal souběžně s prezidentskými volbami, byly buď v jiném podlaží, nebo i v jiné budově.
„To byl hlavní kámen úrazu. Tady volební účast rapidně klesla. Jedna z budov byla dokonce zavřena a lidé museli na komisaře ťukat,“ uvedl Fujdiar. Jako svědky jmenoval občany z Tašovic a z Rybář. Jeho kolega Otmar Homolka zase primátorovi vyčetl nepřípustné ovlivňování občanů.
Proti tomu se ale primátor ostře ohradil. „Referendum bylo zajištěno nadstandardně, a pokud byly místnosti v jiné budově, pak to bylo z technických důvodů,“ zdůraznil. Pracovní skupinu, kterou navrhovali Karlovaráci, většina zastupitelů zase odmítla s tím, že by neměla žádné pravomoci, a například náměstek Jiří Klsák (KOA) nesouhlasil s tím, že by o nadzemní části kolonády neměli rozhodovat odborníci, ale jakýsi plebiscit. „To se dostáváme do jiných dimenzí. I litinová kolonáda Fellnera a Helmera byla v té době výsledkem modernistického proudu v architektuře,“ zdůraznil.
karlovarsky.denik.cz – 29.1.2018
Autor: Ivana Kalinová