Karlovy Vary – Historicky první referendum k Vřídelní kolonádě v Karlových Varech sice neplatí, ale probralo lidi ve městě z letargie. Pro repliku původní kolonády se vyslovilo devět a půl tisíce lidí, proti byly téměř čtyři tisíce občanů.
A to je masa, s níž musí nyní magistrát počítat. A navíc byl výsledek plebiscitu velmi těsný, chybělo jen přes tři sta hlasů a byl platný. „Lidem děkujeme, i přes neúspěch je to fantastický úspěch. I přes antikampaň magistrátu jsme na všechny, kteří v referendu hlasovali, velmi hrdí a děkujeme jim,“ uvedl za přípravný výbor Ota Řezanka. A naznačil, že ještě není všemu konec. Žaloba na neplatné referendum je totiž stále ve hře. „My se nyní radíme s právníky a pak se rozhodneme,“ dodal Řezanka. Iniciátorům referenda, v němž lidé rozhodovali o tom, zda chtějí stávající Vřídelní kolonádu nahradit litinovou replikou z konce 19. století, totiž vadí chaos, který podle nich při organizaci panoval.
Iniciátorům referenda také vadí, že lidé, kteří museli v době konání odjet, si nemohli vyřídit hlasovací průkazy. Těch bylo podle Oty Řezanky 429. Zákon o referendu toto ale neřeší, což Řezanka připustil. Jeho iniciátorům ale daleko více vadilo, že referendum bylo na magistrátu až na druhé koleji a podle toho jeho organizace vypadala. Ve čtyřech okrscích byly totiž hlasovací místnosti buď v jiném podlaží, nebo i v jiné budově. „To lidi odradilo. Jak jsme si ověřovali, místo sedmdesáti procent v místnostech, kde byly hlasovací místnosti vedle sebe, zde hlasovalo jen čtyřicet procent lidí,“ podotkl Řezanka.
Nešťastné otázka
Naopak někteří Karlovaráci zase vyčítají iniciátorům referenda nešťastně položenou a komplikovanou otázku. Její první části, zda jsou pro obnovu historické Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera, rozuměli, ale některé občany od hlasování odradila její druhá část, a to zda jsou pro ukončení oprav havarijního stavu současné Vřídelní kolonády z roku 1975. „S tím nemohu souhlasit, kolonáda je v havarijním stavu a nelze ji tak zakonzervovat. Opravy jsou nutné,“ uvedla jedna z Karlovaraček. „Opravy ale ani nezačaly, tak není co ukončovat,“ odmítl výhrady Ota Řezanka, ale přiznal, že otázka mohla být jednodušší.
Replika? Raději soutěž
Někteří lidé zase dávají přednost mezinárodní architektonické soutěži, i když je jich daleko méně než těch, kteří repliku kolonády podpořili. Jan Nedvěd, historik karlovarského muzea, považuje referendum za uspěchané a zdůraznil, že prvořadé je Vřídlo. „Město musí mít čas na sondy a geologické vrty a technologii opravit. To je daleko důležitější než to, jak bude kolonáda vypadat. A v mezičase se dá vypsat architektonická soutěž,“ uvedl historik Jan Nedvěd.
A přidávají se i další.
„Nejsem odborník, jen mi není lhostejný osud mého rodného města. Přesto musím říct, že jsem v konečném důsledku ráda, že je referendum neplatné. Podle mého názoru byla otázka položena návodně, takže většina lidí, která si o tématu nic bližšího nezjistila, musela hlasovat ANO, a ještě si myslet, že Varům prospěje. Moje stanovisko bylo pro zachování původní podoby Vřídla. Chápu, že stavby z tohoto období působí kontroverzně a jitří emoce, ale je to plnohodnotná součást naší historie, kterou je třeba přijmout. Bez ohledu na osobní vkus je to stavba originální, která má svou historickou hodnotu. Na druhou stranu, jako laikovi mi není znám detailní technický stav a ne/možnosti rekonstrukce. Pokud by nebylo možné dílo zachovat, jsem pro otevření mezinárodní architektonické soutěže a výběr nejlepšího možného návrhu, který by pro Vary mohl být stejně významný, jako je třeba Tančící dům pro Prahu,“ uvedla zakladatelka umělecké skupiny Vevaru Jitka Tomanová.
„Jsem spokojený s tím, jak referendum dopadlo. Nejsem příznivcem doby replik. Zároveň když jsem viděl, jak se hlasovalo a jak může být referendum o ústa. Jeho následky mohou být pro společnost a lidi nepříjemné,“ řekl mluvčí kulturních organizací Lev Havlíček. Vypsání architektonické soutěže preferuje i většina karlovarských zastupitelů.
karlovarsky.denik.cz – 17.1.2018
Autor: Ivana Kalinová