Nejdůležitější události se tentokrát odehrály mimo standardní program zastupitelstva v podobě dvou prezentací. Ani v jednom případě se bohužel nejednalo o předčasný Apríl.
1 První z nich v podání pana ředitele správy KV ŘSD byla věcná a přínosná, avšak přinesla kromě informací o opravách Pražského mostu také neočekávaně radikální potvrzení toho, co jsme už delší dobu tušili. Dálnice D6 do Karlových Varů dorazí za 3-4 roky a město na to absolutně není připraveno. Tunelová varianta obchvatu, která byla tlačena zejména Karlovarským krajem, zřejmě po odmítavém stanovisku státu definitivně padla. Jsme tedy opět v bodě 0 a je nejvyšší čas, aby město v této otázce začalo vystupovat skutečně aktivně (doteď totiž bylo trestuhodně pasivní). Průtah/obchvat samozřejmě bez kraje a státu nevyřešíme – ale je to především náš problém, a proto právě my musíme být tahounem správných řešení. Tohle téma je zřejmě největší výzva, která Karlovy Vary čeká v následujících desetiletích. Fungování města a kvalitu života v něm může ovlivnit zásadním způsobem.
2 Druhá prezentace byla šokující ještě více, jak formou, tak obsahem. (Ne)týkala se totiž HC Energie Karlovy Vary s.r.o. Už několik zastupitelstev po sobě jako opozice požadujeme, aby klub, ve kterém město vlastní 40 %, prezentoval alespoň jednou za čas informace o svém hospodaření. Tento požadavek byl také jasně potvrzen usnesením kontrolního výboru. Protože je normální, že vedení společnosti reportuje svým vlastníkům, nebo snad ne? Místo toho jsme dostali další prezentaci o úspěších mládežnického hokeje a jako bonus požadavek na další peníze hraničící s vydíráním. O klubu jako celku a profesionálním sportu nepadlo ani slovo. K tomu jsme se dozvěděli z úst paní primátorky, že nám do toho nic není, protože bychom akorát vyzradili obchodní tajemství (!!!), a od vybraných koaličních zastupitelů, že je hospodaření klubu vůbec nezajímá a máme být rádi, jak nás klub skvěle reprezentuje. Zkrátka to vypadalo, jako bychom každý mluvili úplně jinou řečí. Samozřejmě, že klubu přejeme úspěchy a jsme rádi, že nás skvěle reprezentuje. Zároveň ale trváme na tom, že občané tohoto města mají právo vědět, jak (doslova) jejich klub hospodaří. Platí si ho ze svých daní (započtěme i obrovské provozní náklady KV Areny), skrze město ho spoluvlastní. Okázalá arogance, s jakou vedení klubu se zástupci veřejnosti komunikuje, by rozhodně neměla zapadnout ve světle objektivně výborných sportovních výsledků. Schválně – myslíte, že se takhle management chová i k panu Šenkyplovi nebo panu Tobolkovi?
3 Alžbětiny lázně jsou tématem v podstatě na každém zastupitelstvu a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Provoz je dlouhodobě ztrátový a současný model fungování neudržitelný. Protože to pochopilo už i samo vedení města, zadává nyní analýzu změny právní formy z akciové společnosti na příspěvkovou organizaci. Údajně z důvodu lepších možností dotačního financování – jmenovitě byl zmíněn Fond spravedlivé transformace, který jsme pro tyto účely zmiňovali již dávno. Nepodání projektu do první fáze tohoto programu byla jednoduše chyba. Nyní by údajně projekt měl zpracovat krajský Institut lázeňství a balneologie, který část budovy využívá. Otázkou je, zdali Institut bude mít na „tvrdý“ projekt takového charakteru odborné schopnosti a personální kapacity. Město si musí kvalitu přípravy ohlídat, klidně s využitím externích zdrojů. Pasivita se totiž u strategických rozhodnutí skutečně nevyplácí, jak ukazuje příklad tunelu.
4 Pro platbu parkování začnou Karlovy Vary využívat aplikaci EasyPark. S tou pracuje poměrně dost českých měst, včetně Prahy. Naopak z Vary Virtual by tato funkce měla postupně vymizet (pro nákup jízdného v MHD či povolení k vjezdu do lázeňské zóny bude aplikace fungovat dále). Obecně vzato nejde o špatné řešení, ale zdvojení služby může být poněkud matoucí. Nejvíce matoucí je však současné dělení zón podle barev a čísel – snad to bude v novém systému platby sjednoceno.
5 Upozornili jsme, že Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo program Obnova německých hrobů 2026 a vznesli dotaz, zda ho město bude chtít využít – vzhledem k etnickému složení našeho města do Druhé světové války je tento program ideální pro obnovu míst posledního odpočinku významných rodáků pohřbených na Drahovickém hřbitově. Řada hrobek je zde v dezolátním stavu a město nemá prostředky na jejich opravy. I přes nejprve zdráhavý postoj pana náměstka věříme, že se město nakonec obrátí na odborníky a do programu se zapojí, stejně jako to již dělají jiná města a obce z regionu. Je tu možnost s vynaložením minimálních nákladů pomoci zachovat alespoň část našeho kulturního dědictví – tak proč ji nevyužít?
6 Zajímali jsme se o to, jaký vývoj je v otázce Mototechny, protože na místě se ani přes sliby majitele stále nic neděje. Pomalu ale jistě se blíží lhůta, do kdy musí zahájit práce – jinak by měly ze strany města přijít sankce. Byli jsme uklidněni konstatováním, že by snad měl být v areálu pokácen nějaký strom, čímž budou podmínky smlouvy naplněny (ani to není apríl). Kdy se tedy dočkáme důstojnější podoby křižovatky U koníčka? Těžko říct.
Adam Klsák