Na cestě do UNESCO aneb Historické lázeňské město si buď zachováme, nebo vyměníme za nové – Karlovarská občanská alternativa

Na cestě do UNESCO aneb Historické lázeňské město si buď zachováme, nebo vyměníme za nové

U zrodu záměru zapsat nejvýznamnější lázně České republiky na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO stál po roce 2005 Karlovarský kraj. Nejvážnějším kandidátem byl od počátku Západočeský lázeňský trojúhelník. Od podzimu roku 2010 se s novým vedením (primátor Ing. Petr Kulhánek) do procesu velmi aktivně zapojilo město Karlovy Vary, které se po společné dohodě stalo nejen lídrem českých měst, ale i dalších evropských lázní, usilujících o tento zápis.

K tomu účelu vznikla mezinárodní skupina primátorů a starostů těchto lázní s pracovním názvem The Great Spas of Europe, která se několikrát do roka schází a koordinuje společné kroky. Jejími členy jsou česká města Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, dále německá města Baden – Baden, Bad Kissingen a Bad Ems, anglické město Bath, belgické město Spa, francouzské město Vichy, italské město Montecatini Terme a rakouské Baden bei Wien. Dlouholetý proces, pečlivě komunikovaný s jednotlivými zúčastněnými státy, se v těchto měsících konečně blíží ke svému naplnění. Na přístupových jednáních se koordinačně podílí i náměstek primátora Jiří Klsák (KOA), který k tomu poznamenává: „Je třeba si uvědomit, že jednání v rámci šesti suverénních evropských zemí nebylo vždy úplně jednoduché. A to nejen kvůli rozličným názorům zainteresovaných odborníků, své sehrála i národní mentalita a právní možnosti.“

Zápisem na Seznam se nemění povinnosti vlastníků, protože památkový zákon nemá dvojí metr.

Přibližte nám prosím trochu tu komplikovanost jednání.

Jednotlivé národní dokumentace, provázené mapami a fotografiemi, musí projít schvalovacím procesem jednotlivých zemí, ale zároveň musí splňovat společná kritéria lázeňského projektu při zachování místních specifik. Až takto připravená společná nominační dokumentace s jednotlivými Management plány, tedy tím, jak v budoucnu každé z měst zajistí zachování hodnot tohoto zapisovaného statku, je před podzimním odesláním do Centra světového dědictví (WHC) v Paříži k jeho kontrole.

A termín podání je tedy jaký?

Definitivním termínem podání nominace je leden 2019. Pokud proces Zápisu bude pokračovat obvyklým tempem a rutinou jednání Centra světového dědictví v Paříži, mohli bychom se dočkat kolem roku 2020. Budiž to našim společným přáním!

Co zápis na Seznam světového dědictví pro Karlovy Vary znamená?

Naše město je od 1. ledna 2018 Městskou památkovou rezervací, která nahradila a rozšířila území vyhlášené roku 1992 jako Městská památková zóna. Kromě cenných vil v Drahovicích a Tuhnicích se pod ochranu památkové péče nově dostalo rozsáhlé území lázeňských lesů se svými cestami, altány a vyhlídkami budovanými od konce 18. století jako součást léčebné krajiny.

Mění se tedy i nějak povinnosti vlastníků třeba oněch zmiňovaných vil?

Zápisem na Seznam se nijak nemění povinnosti vlastníků, protože památkový zákon nemá dvojí metr. Česká republika je sice v rámci celého projektu povinna hlídat udržitelnost zapsaného statku, ale monitoring provádí sama na základě platných zákonů domácí provenience.

A co může město naopak od zápisu očekávat?

Na základě zkušeností jiných českých měst zapsaných na Seznamu rozhodně větší příliv turistů, byli bychom rádi, aby nebyli pouze jednodenní. S tím je spojená větší atraktivita historického centra, které se bude muset přizpůsobit poptávce, tedy nabídnout pestřejší skladbu praktických obchodů a služeb. A tím jednoznačné oživení historického jádra i pro obyvatele našeho města. A v neposlední řadě konečně přiznanou a celosvětově uznanou hodnotu naší lázeňské architektury v kontextu dalších tradičních evropských lázní. A na tradičních hodnotách lázeňského města, včetně jeho bohaté historie, spjaté nejen s jeho zakladatelem Karlem IV., ale zejména s bouřlivou dobou 19. století, kdy město bylo kulturním, společenským i politickým kotlem, je teprve třeba budovat moderní město se spokojenými občany.

Napadá tohle například někoho na Starém Městě v Praze, vyměnit Karlův most? Nebo třeba v blízké Kadani? Ale snaží se i v Chebu, ve Žluticích, vždycky si ten kus historie zachovat a ošetřit…

Často je uváděno, že jedním z negativ je omezení doposud povolované stavební činnosti…

Ale to je přesně to, čeho jsme chtěli dosáhnout! Vždyť ta iniciativa vznikla jako důsledek masových přestaveb a demolic historicky cenných objektů a památek, jakož i neregulované výstavby v centru. Tehdy jsme žádali o dodržování památkového zákona v Městské památkové zóně, ale bohužel bez většího ohlasu. Stavební lobby a tehdejší prominentní architekti, stavební úřad v Karlových Varech a tehdejší vedení NPÚ v Plzni bylo blokem, který likvidaci města v rámci modernizace lázeňského provozu podporoval.

Čím argumentovali?

Nejčastěji se oháněli zájmy investorů – vlastníků. Proto jsme doufali, že vyšší typ ochrany, byť i za téhož památkového zákona, autenticitu městských staveb zachrání. Ano, je pravda, že se omezí výstavba v centru, že se omezí patrové nástavby u památek a dvorní přístavby, ale ne tak ani zápisem do UNESCO, ani vyhlášením Městské památkové rezervace, nýbrž takzvaným Plánem ochrany, opatřením obecné povahy, které je před vydáním Krajským úřadem Karlovarského kraje. A co se týká většího rozsahu MPR než MPZ, je nasnadě, že se požadavek závazného stanoviska od památkářů rovněž rozšiřuje na další stavby, což bývá často chybně interpretováno jako „krácení práv vlastníků těchto nemovitostí.“

Co s tím?

K tomu víc nejde říci, buď si historické lázeňské město zachováme, nebo vyměníme za nové. Napadá tohle například někoho na Starém Městě v Praze, vyměnit Karlův most? Nebo třeba v blízké Kadani? Ale snaží se i v Chebu, ve Žluticích, vždycky si ten kus historie zachovat a ošetřit. A my s takovým skvostem v Karlových Varech?