Karlovy Vary – město, kde se zastavil čas a pokladna zeje prázdnotou? II.

V únorovém vydání novin Karlovarky byl zveřejněn článek s totožným nadpisem, jen bez otazníku na konci. Vkládám otazník záměrně, abych v následujícíh řádcích uvedl účelovou fikci do roviny faktické.

V roce 2010 jsem měl přebrat městskou pokladnu v dobrém stavu s více než 650 miliony korun na účtě. V roce 2010 jsme přebírali město s rozprodaným historickým majetkem města, s obrovským vnitřním dluhem vůči své infrastruktuře, zanedbanými komunikacemi, s dluhem více než půl miliardy korun u banky za novou Arenu, zhruba stejným zůstatkem na účtě, se schodkovým rozpočtem a s nevalnou pověstí.

V roce 2018 město nehospodaří, jak píše autor článku Aleš Chmelík, se schodkem 313 mil. Kč, hospodaří s rozpočtem, který v této výši umožňuje předfinancování projektů podporovaných z fondů EU, kdy se tyto dotace po realizaci projektů do rozpočtu města vrátí. Na konci roku 2017 je stále na účtě města více jak 100 mil. Kč, a to i přes víceleté masivní investice do městské infrastruktury.

Rozpočet Kanceláře architektury města není spekulovaných 10 mil. Kč, je to částka o 6 mil. nižší, schválená v rozpočtu. Ustavení Kanceláře architektury města je v odborných kruzích vnímáno velmi pozitivně, Karlovy Vary jsou po Praze a Brně třetím městem, kde tato instituce funguje. Svou podporu jí vyjádřila i světoznámá architektka Eva Jiřičná, která také přijala místo v Odborné radě. Kromě hlavních úkolů Kanceláře – architektury, urbanismu, územního plánování, péče o veřejný prostor, komunikace s veřejností o rozvojových městkých tématech – je to také příprava investičních záměrů, která pokud je na vysoké odborné úrovni, ušetří městu při realizaci významné finanční prostředky, které mohou mít řád i desítek milionů korun. Vnímám tak Kancelář architektury města jak zásadní příspěvek pro ochranu historického, kulturního a architektonického bohatství města na straně jedné, a jako důležitý nástroj pro úsporu finanční náročnosti městských investic.

Dopravní obslužnost stojí město 87 mil. Kč (nikoliv 90) a nárůst 9 mil. korun oproti roku 2017 je dán nařízením vlády o zvýšení mzdových tarifů řidičů, které městu trestuhodně není nijak ze strany státu kompenzováno. Stejným případem je KSO, kde nezodpovědné vládní nařízení zatěžuje městský rozpočet.

Alžbětiny lázně jsou posledním veřejným lázeňským provozem v majetku města, který však bude i nadále sloužit svému původnímu účelu. Na záchranu historického objektu, do kterého nebylo desítky let investováno, koncesním řízením získáme investičního partnera, který také následně bude 25 let Alžbětiny lázně provozovat. Přispějeme tak dílčím způsobem výrazně vyššímu zhodnocení městského majetku, přičemž po dobu provozování bude do městského rozpočtu odváděn nájem.

Letní kino je pro mno Karlovaráků srdcovou záležitostí. I s ubývajícím zájmem o filmové projekce jde však stále o nádherný letní amfiteátr s řadou koncertů během sezóny, kde jsme při řadě příležitostí mohli vidět i více jak 5 tisíc návštěvníků. Měřítko Aleše Chmelíka „hrstka lidí“ tu neobstojí.

Vřídelní kolonáda – ať už bude pojetí nového objektu Vřídelní kolonády v budoucnu jakékoliv, musíme počítat s částkou v řádu stovek milionů korun. Nemůže to však být science fiction pro městský rozpočet, ale reálný úkol pro stát. Karlovarské prameny jsou majetkem státu. Městu je svěřena pouze jejich správa. Stát se nemůže zříkat odpovědnosti za své vlastnictví a budoucí státní intervence je tu zcela na místě.

Veřejná doprava nebyla v Karlových Varech řešena desítky let. Neudělali jsme nic jiného, než že jsme se pro město zásadnímu tématu začali věnovat a nechali zpracovat ověřovací studii (nikoliv projekt). Zatím neexistuje žádné monstrum, není uzavřena ani diskuse o konečném umístění, velikosti a podobě terminálu. Vyhodnocení optimálního řešení nám má dát v současnosti zpracovávaný Generel dopravy.

Dolní nádraží je zcela zásadní území pro rozvoj a budoucí tvář centra města v následujících desítkách let. Proto je také dialog s investorem v tomto území dlouhý, je logické, že představy města a investora se mohou lišit. Nejen o vzhledu území, ale také o jeho dopravním napojení a financování vyvolaných investic. Rádi bychom dialog dovedli ke společně akceptovanému řešení, také proto proběhlo v minulých dnech další společné jednání s investorem, do kterého se zapojila také Kancelář architektury města.

Karlovy Vary jsou statutárním městem, stejně jako dalších 25 měst ze zákona o obcích, bez ohledu na počet obyvatel. Statut sám o sobě však není faktorem směřování města. Kritickým faktorem rozvoje pro Karlovy Vary a celý region stále zůstává neexistující spojnice D6 s hlavním městem. Bez odpovídající dopravní infrastruktury mají jakákoliv další opatření jen minimální účinek. Otázka dopravní dostupnosti je zpravidla tou první, kterou si kladou jak investoři, tak lidé, kteří uvažují o setrvání v regionu. Neméně důležitým faktorem je univerzitní vzdělání. Pokud v Karlových Varech začně výuka Univerzity Karlovy, studenti nebudou muset odcházet za studiem do jiných měst a pravděpodobnost setrvání v regionu i po studiu se tak výrazně zvýší.

Postrádá-li Aleš Chmelík srategickou koncepci rozvoje Karlových Varů, není nic jednoduššího, než se s ní seznámit. StrategieKV je právě tímto dokumentem, který vznikl v roce 2014, je periodicky aktualizován, obsahuje vizi rozvoje a definuje priority v jednotlivých oblastech města, ať už je to doprava, sociální sektor, kvalita života, lázeňství, cestovní ruch a místní ekonomiku či správu města a zapojení veřejnosti. Je volně dostupná na webu města (kvprojekty.cz/strategie-kv).

Závěrem se vraťme k titulku – jsou Karlovy Vary městem, kde se zastavil čas a pokladna zeje prázdnotou? S vědomím pravidelných rozvojových investic kolem 300 mil. Kč ročně a bezpočtu rozvojových aktivit od komplexní modernizace MHD, lázeňské infrastruktury, komunikací přes stále se rozšiřující nabídku kulturních, sportovních a společenských událostí, financování sociálních služeb a péče pro seniory až po statut UNESCO, který je na dosah, jsem přesvědčen, že žijeme v rozvíjejícím se kosmopolitním městě. V krásném městě, které má stále obrovský potenciál do budoucna být atraktivním místem pro život.

Petr Kulhánek
Foto: Michael Tomeš, E15


Související:

Karlovy Vary – město, kde se zastavil čas a pokladna zeje prázdnotou – článek v únorovém vydání novin Karlovarky