Záměr nahrazení stávajícího objektu Vřídelní kolonády replikou litinové kolonády z finančního pohledu

Zkusila jsem se podívat na záměr nahrazení stávajícího objektu Vřídelní kolonády replikou litinové kolonády z jiného než estetického pohledu – a to z FINANČNÍHO. Zastánci litinové kolonády prezentovali 10 možností, které podle nich poskytnou dostatečné zdroje pro realizaci jejich návrhu.

Kdyby však z uvedených zdrojů nastudovali trochu více než jen jejich názvy, zjistili by, že otázku, „kde na to vzít“ vůbec nezodpověděli. Což kromě absence jakékoli odborné diskuze a také existence alespoň nějakých studií, řešících nejen kolonádu, ale i okolní prostor, svědčí přinejmenším o uspěchanosti a nedomyšlenosti celého návrhu (jakkoli nezpochybňuji nutnost otázku kolonády konečně řešit a vyřešit). Ale blíže tedy k tomu, nakolik je reálné získat finance pro realizaci záměru litinové kolonády ze zdrojů, prezentovaných zastánci tohoto řešení:

1. PROGRAM SPOLUPRÁCE SVOBODNÝ STÁT SASKO – ČESKÁ REPUBLIKA 2014–2020

V prioritní ose 2, z niž byly financovány projekty typu obnova kulturního dědictví, již jsou peníze vyčerpány. Další obdobný program – pokud vůbec bude – bude zahájen nejdřív v roce 2021 či 2022. Navíc v tomto typu programu se většinou nefinancují projekty v řádu 100 a více milionů Kč.

2. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ

Tzv. IPRÚ je v oblasti památek financován z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a musí respektovat jeho podmínky – tj. financovat je možno pouze památky UNESCO, památky z tzv. Indikativního seznamu UNESCO (tj. kandidáty na zápis UNESCO) a Národní kulturní památky. Pokud jde o městskou památkovou rezervaci Karlovy Vary, jež je nyní na Indikativním seznamu UNESCO, je v jejím obvodu možno z IPRÚ financovat pouze Kulturní památky a Národní kulturní památky. Vřídelní kolonáda (na rozdíl např. od Tržní či Sadové kolonády) tento statut nemá.

3. PROGRAM REGENERACE PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN

Z tohoto programu Ministerstva kultury je možno financovat pouze památkově chráněné objekty (což Vřídelní kolonáda není). Navíc roční alokace pro Karlovy Vary je v řádu jednotek mil. Kč (celá alokace tohoto programu pro celou ČR pro rok 2017 činila 184 mil. Kč).

4. OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP)

Je sice pravda, že ve specifických cílech 1.3 a 1.4 tohoto programu je možno žádat o podporu na protipovodňová opatření. Je však nutné si rovněž přečíst, o jaké typy opatření se jedná. Demolice mostu a části kolonády mezi ně skoro určitě nepatří (navíc s financováním demolic se v programech EU obecně moc nepočítá, a pokud ano, tak pouze jako s relativně marginálním výdajem v rámci projektu nějaké výstavby hrazené z daného programu – a z OPŽP určitě kolonádu stavět nepůjde). Pro úplnost dodávám, že ze specifického cíle 1.3 OPŽP se hradí povodňová opatření „blízká přírodě“ (např. meandry apod.), ze specifického cíle 1.4 si lze pořídit povodňovou mapu či signální a varovný systém.

5. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014–2020 (IROP)

V tomto programu se v rámci tématu „Omezování přírodních rizik, povodní“ rovněž nefinancují žádné demolice, nýbrž vybavení složek Integrovaného záchranného systému na krizové situace související s klimatickými změnami. Téma „Ochrana životního prostředí a využívání přírodního bohatství“ neslouží k financování „nových vrtů a technologií“, jak uvádějí navrhovatelé litinové kolonády, nýbrž například k financování zateplování domů.

6. INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014–2020

Ani v rámci tématu „inovativní formy cestovního ruchu a podpora oblastí kulturního odvětví“ se v IROP nenajde nic, z čeho by mohla být litinová kolonáda financována. A to z důvodu, který byl již popsán pod bodem 2 – Vřídelní kolonáda nemá statut kulturní památky ani národní kulturní památky. Navíc v IROP je disponibilní alokace na „památky“ již vpodstatě vyčerpána. Samozřejmě v rámci objektivity je třeba dodat, že po roce 2021 se může objevit obdobný program, avšak rozhodně to nelze považovat za nějakou jistotu. Jednak nikdo neví, jak to s programy z EU fondů do budoucna bude a už vůbec nikdo nyní neví, co by z nich bylo možné financovat. V nynějším programovém období 2014 – 2020 projevovaly orgány Evropské komise velkou nechuť k financování čehokoli, co zavánělo cestovním ruchem a lázeňstvím.

7. NORSKÉ FONDY

Tzv. Norské fondy 2014–2020 (na rozdíl od těch minulých) neobsahují žádný program k financování kulturního dědictví. To snad půjde financovat z tzv. EHP fondů, avšak samotný program ještě není připraven, takže není jasné, na co konkrétně bude zaměřen. Jasná je pouze jeho alokace – cca 700 mil. Kč (pro celou ČR).

8. RESTART

Jde sice o „vládní program pro rozvoj postižených krajů (Karlovarský a Ústecký kraj)“, jak uvádějí zastánci litinové kolonády, ale opatření na financování litinové kolonády v něm prostě není. Koneckonců správný název je „Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje“ a již ten naznačuje hlavní pole působnosti tohoto programu (podpora podniků, inovací, výzkumu atd.).

9. SPOLUPRÁCE SE SUDETSKÝMI NĚMCI

Toto je samozřejmě možnost, kterou nelze odmítnout. Avšak i ona vyžaduje řádný čas a mravenčí práci. Zatím jde spíše o virtuální realitu či dokonce zbožné přání. Osobně bych považovala za neseriózní vybírat peníze na záměr, který neprošel žádnou odbornou diskuzí (za účasti nejen památkářů a kunsthistoriků, ale i architektů, urbanistů, hydrogeologů, třeba i lázeňských lékařů apod.).

10. PENÍZE Z NĚMECKA V RÁMCI REPARACÍ

Otázku válečných reparací zvedlo nedávno Polsko a myslím, že moc neuspělo. Nadto by bylo nutné zřejmě vypovědět Česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž se obě země mj. zavázaly, že „nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti“. Kromě reparací to lze vztáhnout například i na majetek sudetských Němců na našem území. Opravdu si někdo soudný myslí, že by se v Praze našli dobrodruzi, kteří by otvírali Pandořinu skříňku kvůli kolonádě v Karlových Varech?

PODTRŽENO, SEČTENO – ZDROJE NEJSOU

Alespoň ne ty, o které opírají své představy zastánci litinové kolonády. Sehnat peníze na jakékoli řešení Vřídelní kolonády bude velmi obtížné a tvářit se, že při rozhodování jde o nepodstatný problém, je neodpovědné. Mnohem odpovědnější by bylo iniciovat vznik expertní platformy odborníků z různých oborů, která by posoudila různé možnosti řešení z různých pohledů a její výstupy by mohly být vhodným podkladem i pro veřejnou diskuzi. Výstupem odborné i veřejné diskuze by mohl být návrh řešení – ať již půjde například o architektonickou soutěž nebo jiný způsob výběru architektonického návrhu pro řešení celého prostoru Vřídelní kolonády a jejího okolí. Na takovéto úrovni (například na základě zpracovaných studií) by jistě bylo možno seriózně posoudit i návrh repliky litinové kolonády. Fotografie nábřeží Teplé s vloženou fotografií původní F+H kolonády podkladem k serióznímu posouzení tak drahého a tak závažného zásahu do lázeňského centra opravdu není. Daleko více se podobá – předvolebnímu letáku.

Mgr. Jelena Kriegelsteinová
projektová manažerka
Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o.
Business development agency of Karlovy Vary Region